Sára Szmeková

 

Street art

 

"Street art? Čmárat po barácích a ještě tomu říkat umění? No vždyť je to hrůza!" To je názor, ke kterému se přiklání většina společnosti. "Jako by už ti umělci nevěděli co s časem..." Proč tento názor panuje? Znamená street art to stejné co graffiti? K čemu to vlastně všechno je?

 

Problém je především v tom, že tato díla bývají ve většině případů stvořena na cizím majetku. Snad každý se už někdy čertil nad  tím, že si nemůže přes nevzhledné malůvky přečíst ani jízdní řád nebo že na tak krásném nově opraveném domě se objevilo pár tahů ničících celý dojem. Nemůžu jinak, než s tímto souhlasit. Naštěstí v dnešní době je čím dál tím více měst, firem a lidí, kterým se tento nápad líbí a nechávají schválně takto vyzdobit své ulice, kanceláře a fasády. Pouliční umění si tak postupně získává novou tvář v očích veřejnosti.

 

Nicméně si  myslím, že pojem street art si neznalí zamění většinou s nevzhlednými  a otravnými nápisy graffiti.  Je pravda, že se stylu také říká post-graffiti, avšak základní myšlenka  je zcela jiná. Graffitti má za hlavní cíl vyjádřit autorovy myšlenky v danou chvíli, stylisticky napsat na viditelném místě něco, čeho si lidé všimnou. Nemají nějakou vyšší myšlenku, jsou především neplánovanou změtí velmi špatně čitelných písmen.  

 

Naproti tomu street art si hraje přímo se specifickým místem. Autoři často využívají nudné a obyčejné běžně viděné věci, ve kterých oni vidí zvíře, obličej, postavu, ... A tuto představu pak chtějí předat dalším. Je tedy nepřemístitelné a nelze je zkopírovat na žádném jiném místě. Vyjadřuje duši daného místa, nebo si jen hraje s prostorem. Každopádně street art je o hodně více promyšlené a na rozdíl od graffiti se jedná především o obrázky, ne o nápisy.

 

Proč si tedy myslím, že má pouliční umění v současném světě své místo? Když člověk žije velmi dlouhou dobu v jednom městě, zná každý kousek nazpaměť. Monotónně se pohybuje ulicemi města bez toho, aniž by si uvědomoval jejich krásu, či plně vnímal jejich atmosféru. Představte si třeba sebe, když jdete do školy, do práce, nakupovat... Díváte se kolem sebe? Možná odpovídáte ano, ale jste si jistí? Lidský mozek má tendenci si věci automatizovat a s časem jim už nedávat tolik pozornosti.

 

Avšak když se před vámi najednou za rohem objeví slon nebo portrét dítěte, člověk vypadne ze svých myšlenek do reality a minimálně se pousměje nad vtipným vystižením, obdivuje detaily obřího portrétu, zamyslí se nad vyobrazenou situací. Umění by mělo provokovat a vyvolávat pocity a street art je jeho nová forma. Zpřístupňuje umění každému. Vidí ho i ten, kdo název "galerie" zná akorát z telefonu. Vyvolává vášnivé diskuze, střet zájmů, hledá si svou cestu. Tak jako každý styl umění v lidské historii.