Anna Veselá

Zvířecí neštěstí aneb Jak člověk není příkladným přítelem

„Zahajuji mimořádné zasedání Zoo sněmovny Zoologického království. Během dnešního zcela zásadního projednávání se budeme zabývat problematikou života zde, života našich spoluobčanů a rovněž si rozebereme i otázku cirkusů,“ zahájil svou řeč ministerský předseda Neofelis Nebulosa. V kleci Parlamentu se sešli všichni důležití představitelé různých pavilonů. Dokonce přiletěli i zahraniční velvyslanci. Vzhledem k tomu, že ZOO byla monarchií konstituční, král se na zasedání nedostavil. Král Panthera Leo VII. se častokrát účastnil veřejných akcí a reprezentoval své království před širokou veřejností. Reprezentace byla silnou stránkou Jeho Veličenstva. Mnohokrát se objevil na titulních stránkách veřejných plátků. Těšil se velké oblibě, byl symbolem svého království. Ale o své poddané se dle jejich názoru příliš nezajímal. Nezajímal se o jejich problémy. Všechno tedy vedl ministerský předseda Neofelis Nebulosa. Tomu záleželo na tom, jak šťastná je populace Zoologického království. Proto také svolával zasedání Zoo sněmovny v kleci Parlamentu.

Zasedání se konala zpravidla večer nebo v noci. To aby se mohla dostavit i moudrá knížata z rodu Strigiformes, která si věděla rady s každou zdánlivě neřešitelnou situací. Přítomni byli i velmi vážený ministr Hilix Indica, poslanec Elaphurus Davidianus, poslankyně Antilope Cervicapra a v neposlední řadě také zapálená ministryně spravedlnosti Cercophyteca Diana.  

Ministerský předseda pokračoval ve své řeči: „ Po nedávné demonstraci v pavilonu kočkovitých, přímo před palácem Cavea, jsme byli nuceni svolat toto zasedání a vážně prodiskutovat zdejší dění. Abych to ve zkratce shrnul,“ odmlčel se, „ obyvatelstvo je nespokojeno se zdejším životem. Podle statistik devět z deseti občanů je zde nešťastných.  Dostáváme desítky zpráv denně a nejsou to příjemné zprávy. Obyvatelé si ztěžují na řadu věcí,“ Nebulosa se rozhlédl po shromáždění, pak pokračoval ve svém monologu. „ Mnoho členů méně zajímavých rodů si stěžuje na nedostatek místa a bídné podmínky. Jiní jsou zase nespokojeni s nedostatkem přirozené a vyvážené stravy. Mláďata jsou podvyživená a neznají přirozený vývoj. Ale nejvíc stížností jsme obdrželi z důvodu nedostatku svobody.“

 V davu shromážděných se začalo diskutovat. Občas bylo možno zaslechnout: „Pravda, svatá pravda,“ a „Dnešní mláďata už neví, co je to skutečná svoboda divočiny,“ nebo „Za všechno může ten zpropadený Homo Sapiens!“ „Aaa, vidíte. Toho bych se rád chytil,“ reagoval na poslední poznámku ministerský předseda. „Homo Sapiens Sapiens. Člověk rozumný. Pro některé z nás bůh, pro jiné zase otrokář. Nejmocnější živočišný druh na planetě. Člověk, říkejme mu tak, je velmi podivuhodný živočich. Dokázal toho za svou existenci opravdu hodně. Ale je-li opravdu rozumný, jak říká jeho přízvisko, proč drží některé z nás zde za mřížemi? Máme krále, přesto nad ním vládne Člověk. Nabízí se ještě otázka, existují ještě vůbec druhy nám podobné? Jsou ještě někde ve světě naši příbuzní? Na tuto otázku by nám mohla odpovědět paní velvyslankyně z Asie, Falco Tinnunculus. Prosím paní velvyslankyně,“ domluvil ministerský předseda.

Velvyslankyně se vznesla do vzduchu, chvíli plachtila nad shromážděním a pak se noblesně snesla na pařez, který ji posloužil jako malé osobní jeviště, jenž podtrhlo vážnost jejího projevu. „Vážení přítomní, já zde nezastupuji pouze Asii. Rovněž mám své kolegy a zdroje i na území celé Evropy a s výjimkou Sahary i na území Afriky. Jelikož jsem velmi zcestovalá, znám všechna možná dobrodiní i protivenství, kterých se Člověk dopustil na zvířeti. Některé z nás, zejména pak domestikované šelmy psovité a kočkovité, lidé chovají jako takzvané „domácí mazlíčky“, které zahrnují láskou a péčí. Pouští si je do svých příbytků, mají pro ně speciální měkká hnízda z bavlny a krmí je zvláštními delikatesami, o kterých se nikomu z vás ani nesnilo.“

V Parlamentu to opět zašumělo. Asi spolu vedli diskusi o těch nesnívaných delikatesách. Nicméně velvyslankyně se nedala vyvést z míry a pokračovala: „ Toto je ta světlejší stránka chování Člověka. Součástí stinné stránky jste bohužel i vy sami. Lidé vytvářejí zoologické zahrady za účelem vlastního vzdělávání a z přesvědčení, že je to jediná možná cesta k ochraně hynoucích druhů. Je tomu ale skutečně tak? To byla jen řečnická otázka.“ Tinnunculus chvíli zvažovala svá další slova. „Ovšem vaše Zoologické království i jiné zahrady jsou oproti některým zřízením vskutku rájem. Existují zábavné podniky, které lidé nazývají cirkusy. Je to kočovný spolek lidí, kteří s sebou v malých klíckách přepravují nebohé koně, slony i medvědy. V jednom takovém cirkusu jsem dokonce narazila i na vzdáleného příbuzného Jeho Veličenstva krále. Majestátného lva, nuceného pod hrozbou biče proskakovat ohnivými obručemi. Lidé se snaží cvičit nás za účelem vlastního pobavení. Například můj nebohý rod cvičí už po staletí ke kratochvíli zvané sokolnictví. Hrůza. Opravdu hrůza,“ dokončila svůj projev Falco Tinnunculus.

Tentokrát byla klec Parlamentu prosycena hlubokým tichem. Všichni si představovali hrůzné hořící obruče uprostřed manéže pod obrovským rudým stanem. Po chvíli se však ozval Elaphurus Davidianus se svým názorem: „ I kdybych měl proskakovat hořícími obručemi, co na tom? Nebýt Člověka, který mě zachránil, už bych zde nebyl. V přírodě je můj druh zcela vyhynulý. Lepší být za mřížemi než nebýt vůbec!“  Slova se opět ujal ministerský předseda Neofelis Nebulosa: „Ano pane poslanče, jistě máte pravdu. Ovšem zde žije i mnoho druhů, které nejsou vyhynulé a k vyhynutí mají ještě daleko. Čímž bych se chtěl dostat k dalšímu problému, který je třeba prodiskutovat. Tím problémem je výrazné rozšíření nemoci zoochózy.  Veterinářka Langová, kterou všichni dobře známe jako dobrou duši, je přesvědčená o tom, že stále více z nás trpí depresemi a úzkostmi. I přesto, že doktorka Langová patří mezi lidský druh, její závěry si dovoluji považovat za zcela profesionální.“

„Ale pane předsedo, co můžeme udělat pro zlepšení situace?“ ozvala se velmi aktivní ministryně spravedlnosti. „ Já vám povím, co můžeme udělat,“ ozval se mocný hlas Jeho Veličenstva lva. Král vystoupil před dav. „My nemůžeme udělat vůbec nic. Jsme jen stádo zvěře. Nemáme takovou moc jako Člověk. To je ale největší lidská slabina. Člověk je zaslepen svou mocí a to, co by měl chránit, ničí. To co by měl udržovat při životě, postupně hyne. Jediné, co můžeme dělat, je doufat v to, že Prozřetelnost dá člověku rozumnému opravdový rozum, aby si uvědomil, že bude-li takhle pokračovat i nadále, nikdo z nás už nezbude a Člověk zůstane sám. A proto doufejme v pravé lidské srdce, které nebude držet zvířata v klecích za účelem vlastního pobavení, ale bude nás všechny živočichy milovat, jako nás miloval Člověk na počátku věků,“ domluvil král. „Moudrá slova, Vaše Veličenstvo,“ řekl ministerský předseda a krátce nato ukončil zasedání.

Slovník

Neofelis nebulosa - Pardál obláčkový

Panthera leo – Lev pustinný

Strigiformes – řád Sovy

Hilix indica – Dikobraz srstnatonosý

Elaphurus davidianus – Jelen milu

Antilope Cervicapra – Antilopa jelení

Cercophytecus diana – Kočkodan dianin

Cavea – z latinského klec / ohrada

Falco tinnunculus – Poštolka obecná

Zoochóza – duševní nemoc zvířat, která jsou dlouhodobě v zajetí (příznaky jsou houpání se ze strany na stranu, pochodování tam a zpět, sebepoškozování aj.)