Alexandra Zornová

 

Street art

 

              Před několika týdny jsem se procházela  jednou z  londýnských uliček. Míjela jsem jen šedé zdi  s popraskanou omítkou, když najednou se na jedné ze zdí objevila velká duhově barevná křídla. I když  jejich vytvoření  zřejmě nezabralo příliš času, velmi oživila jinak nehezkou ulici. Donutila mě se zastavit a prohlédnou si je ... Před několika lety americká artistka vytvořila projekt, ve kterém se pomocí kreseb křídel po celém Los Angeles pokusila vyjádřit názor, že všichni jsme anděly na Zemi. Dodnes spoustu instagramových profilů zdobí fotografie právě s těmito andělskými křídly.

              'Pouliční umění' je uměním pro všechny. Neexistují žádná pravidla a žádné dílo není nepovedené. A možná proto se v posledních letech tolik proslavilo - je přece dostupné všem! Každý, kdo chce, může vyjít ven a začít kreslit.  Ale co dělá z obyčejných artistů ty nejlepší? Podle mě určitě myšlenka a záměr. Spousta umělců do svých děl přenáší své politické názory nebo pohledy na určité sociální problémy - diskriminace, násilí, LGBT práva, korupci … Myslím si, že jsou nejnápadnějším způsobem, jak lidi,  a především mládež, seznámit s problémy dnešních dnů. Krásná a barevná kresba zaujme jistě na první pohled víc než text na papíře.

              Snad všichni street artisté jsou přesvědčeni, že jejich díla mají tu správnou myšlenku a smysl, ovšem ve street artu je velmi tenká hranice mezi uměním a vandalstvím. A tohle je zřejmě největším problémem. Je to umění nebo vandalství?  Street art, sprejované obrazy a kresby, i graffiti, sprejované nápisy a písmena, jsou dnes už neodmyslitelnou  součástí našich ulic. Bohužel se mnohem častěji setkáme spíš s nákresy připomínajícími více barevnou čmáranici než umělecké dílo. I když tohle asi soudit nemohu, protože jistě každý má svůj vlastní styl a způsob projevu, ale když je nově opravená omítka posprejovaná pár písmeny bez významu, jen těžko věřit, že to není vandalství.

              Také si myslím, že velkým problémem jsou předsudky. Graffiti byly léta brány jako vandalství, a možná proto je street art obecně přijímán spíše negativně. Někdy ale dokážou z nehezkých míst udělat výjimečná. Třeba úžasné 3D iluze na chodnících  graffiti na Berlínské zdi. Vždyť i prasklina se dá jen několika úpravami překreslit třeba na strom. Ale kdybych si mohla vybrat, nejvíce se mi líbí velké nakreslené oči na starých sešlých předmětech. I takové maličkosti nakreslené v ulicích a parcích dělají  města více veselejší.

               Je pro mě tedy street art uměním nebo vandalismem? Slouží tento druh umění k něčemu? I když mnohem častěji vídám v ulicích našeho města spíš obrazy nasprejované vandaly, kteří ani příliš neoplývají talentem, rozhodně si myslím, že toto umění by si zasloužilo více pozornosti. Já viděla kresbu křídel v londýnské uličce, která mě zaujala vzhledem. Někdo jiný mohl spatřit třeba ve venezuelské nebo ekvádorské uličce na kresbu poukazující na problémy                  v těchto zemích. Ta zaujala spíše hlubokou myšlenkou. Jen ukázka soucitu nebo nesouhlasu s politikou v takových zemích, to podle mě má smysl. Kolik lidí by poselství ukryté v kresbách v takovéto zemi vidělo někde v muzeu?